HRADECKÝ STROJ ČASU – virtuální prohlídka online
Nejpřirozenější formou poznání je vlastní zážitek. Tento projekt je výjimečnou příležitostí pohybovat se v čase a “zažít si” atmosféru rozvíjejícího se města Hradec Králové na přelomu 20. a 30. let minulého století nebo se katapultovat do jeho budoucnosti. Náš projekt popularizuje historii města, ale zároveň otevírá debatu o jeho možné budoucnosti.
Lukáš Nádvorník, autor a ředitel pořádající agentury Media Park.
Snad každý z nás někdy snil o tom, jaké by to bylo přenést se strojem času třeba do první třetiny 20. století. Nyní si můžete vyzkoušet alespoň částečně poodkrýt oponu dějin a do minulosti Hradce Králové nahlédnout.
Cestující, který vystoupí na královéhradeckém hlavním nádraží z vlaku a vydá se do centra města, musí absolvovat trasu Riegrovým náměstím, ulicí S. K. Neumana na náměstí 28. října a dále pak směrem k Labi. Spolu s Velkým náměstím v historickém jádru se jedná o dvě snad nejznámější místa Hradce Králové. Zatímco Velké náměstí se za posledních, řekněme, sto let proměnilo k nepoznání z hlediska jeho atmosféry, trasa od nádraží a zejména nádražní okolí prošlo proměnou vizuální. Zatímco Velké náměstí bylo historickým centrem původního středověkého královského věnného města, hlavní nádraží a přilehlé čtvrti se až do roku 1942 nacházely na katastru zcela jiné obce, Pražského Předměstí. (Samostatnými obcemi byly i Plotiště, Kukleny, Plácky, Slezské Předměstí a mnohé další.) Do Hradce Králové bylo nutné se od nádraží jmenujícího se „Hradec Králové“ dopravit hromadnou dopravou, drožkou nebo taxíkem. Jejich stanoviště byla před nádražní budovou. Ta byla v této době nově postavena, aby nahradila tu starou. Vznikla budova pošty, Východočeských elektráren, kostel Božského srdce Páně. Hotel Černigov samozřejmě ještě nestál, stejně jako obchodní dům Atrium. Velké náměstí v té době také nebylo parkovištěm plným aut a restaurací a jejich předzahrádek. Bylo stále ještě tepajícím centrem s tržištěm, správními budovami, regionální bankou a obchody. Nevěříte? Pojďte se s námi onou historií projít.
Petr Grulich, ředitel Muzea východních Čech v Hradci Králové
Riegrovo náměstí
Na počátku tohoto veřejného prostoru byla výstavba železniční tratě Pardubice-Liberec a následná stavba nádražní budovy. Náměstí se postupně stalo centrem městské trolejbusové a autobusové dopravy. Západní stranu náměstí tvoří monumentální budova hlavního nádraží z let 1929-1935 od Jana Rejchla a Václava Rejchla ml., západní stranu uzavírá budova pošty z let 1932-1934 od Františka Komárka. Přednádražní prostor se výrazně změnil v letech 1969-1976 výstavbou administrativní budovy v severní části náměstí a především v letech 1968-1975 realizací hotelu Černigov od Jana Zídky. Poslední rozsáhlá rekonstrukce prostoru proběhla v roce 2008 podle návrhu Patrika Kotase.
Náměstí 28. října
Náměstí nepravidelného trojúhelníkového půdorysu leží na spojnici mezi hlavním nádražím a centrem Hradce Králové. Jeho dominantou je funkcionalistický kostel Božského srdce Páně z let 1928-1932 od Bohumila Slámy, postavený jako památník padlým vojínům z královéhradecké diecéze v 1. světové válce. Vzhled prostoru náměstí se výrazně změnil v polovině 70. let, kdy po rozsáhlé asanaci staré zástavby byl v letech 1978–1981 vybudován obchodní dům Prior (nyní Tesco) podle návrhu Jiřího Kučery. Nejnovější stavbou je sídlo České pojišťovny z roku 1995 od Alexandra Pura a Bohumíra Prokopa.
Velké náměstí
Prostor Velkého náměstí byl již od počátků středověkého Hradce Králové jeho srdcem. Konaly se zde klíčové momenty městského života a sídlily zde klíčové instituce. V prostoru před chrámem Svatého ducha se kdysi nacházela zdí obehnaná fara se hřbitovem. Dnes již neexistují. Postupně přibyly objekty jako morový sloup či kašna. V průběhu staletí se proměňovala také zástavba na všech třech frontách náměstí. Postupně vyrostly dominanty jako dům U Špuláků, biskupská rezidence, Adalbertinum, Bono Publico a další. Tak, jak kráčely jednotlivé stavební slohy, se proměňovaly také fasády měšťanských domů. Poslední výrazné změny zástavby náměstí zaznamenalo před I. světovou válkou, kdy vznikly objekty Záložního úvěrního ústavu (dnes Galerie moderního umění) a sousedního Špalkova obchodního domu. Tím náměstí de facto dosáhlo své dnešní podoby. Od středověku se na náměstí konaly pravidelné trhy. Ty byly zejména ve starších dobách pro obyvatele města i okolních vesnic hlavní příležitostí nakoupit si potraviny a řemeslné výrobky. Trhy zde zůstaly zachovány až do první poloviny 20. století. Dne 29. října 1918, o den později po Praze, byl právě zde provolán vznik Československa. Později se účel náměstí začal proměňovat. Objevily se zde první automobily, ale byly ještě výjimkou. Po II. světové válce začala parkovací funkce náměstí postupně stále více dominovat. S masovým rozvojem automobilismu na přelomu 20. a 21. století je dnes náměstí automobily naprosto zaplněno a zcela se tak svým charakterem vymyká historickým jádrům měst civilizované většiny Evropy. Přestalo tak plnit mnohaset let trvající funkci společenského centra, která se místo toho začala rozvíjet jinde. Nic na tom nezměnila ani záplava restaurací a jejich předzahrádek, která jsou na náměstí také novinkou posledních několika desítek let. Z hlediska nové zástavby již náměstí, zejména vlivem památkové péče, žádnou inovací neprošlo.
Máme-li tedy shrnout proměnu Velkého náměstí za posledních sto let, musíme ji hledat v jeho atmosféře a změněné funkci. Pro historiky bude zajímavé sledovat, jak se funkce a atmosféra náměstí bude dále vyvíjet a zda mu bude jeho společenská funkce navrácena.
